Natíráme dřevo - 1. díl
Rosenheimská tabulka, která je určena především pro okenní systémy, ale i pro ostatní účely ukazuje předpokládané časy renovačního intervalu v závislosti na druhu dřeviny, umístění konstrukce a odstínu. Platí pravidlo: čím světlejší odstín je vystaven extrémnějším podmínkám, tím kratší je interval renovačních nátěrů.
Dle tloušťky nátěrového filmu rozdělujeme lazury na tenkovrstvé, středněvrstvé a silnovrstvé. Tenkovrstvé lazury mají výhodu hlavně v penetraci do dřeva, t.j. pronikají hlouběji a dovolují dřevu „dýchat“, tzn. že umožňují odpařování vlhkosti. Silnovrstvé vytvářejí na povrchu film, který umožňuje dobrou údržbu ošetřovacími prostředky (okna a dveře). Je zapotřebí si uvědomit, že použití silnovrstvých lazur je možné pouze na tzv. stabilní konstrukční prvky jako jsou hlavně okna a dveře. Tyto konstrukce totiž minimalizují objemové změny dřeva a tím zamezují popraskání silnovrstvých lazur. Většina ostatních konstrukcí jako jsou především ploty, palubkové obložení domů, zahradní domky a podobně, vyžaduje použití tenkovrstvých lazur. Tyto lazury nevytvářejí prakticky žádnou nebo pouze tenkou vrstvu a odolávají i větším objemovým změnám dřeva.